Historie

Valašská Bystřice byla původně součástí rožnovské farnosti. V historických pramenech fary v Rožnově se záznam o ní poprvé objevuje roku 1673. Tento stav však obyvatelům Valašské Bystřice příliš nevyhovoval. Do kostela do Rožnova to bylo daleko a i pro rožnovské kněze nebylo snadné vykonávat duchovní službu pro tak rozsáhlou oblast. Kromě Valašské Bystřice totiž do rožnovské farnosti patřilo asi 10 dalších okolních obcí. 

kostelProto si obyvatelé, tehdy ještě Hrubé Bystřice, stále více přáli postavení vlastního kostela přímo v obci. Prvním hybatelem tohoto úsilí se stal tehdejší fojt Jiří Křenek starší – v roce 1755 nechal vystavět kapličku „Na Rovni“ a založil hřbitov. V díle pak pokračoval jeho syn, portášský poručík a nositel stejného jména, Jiří Křenek. Na stavbu kostela daroval všechno potřebné dřevo a jeho zásluhou bylo získáno 4000 zlatých ze jmění kostela v Zašové, čímž byla stavba finančně zajištěna. Také majitel panství, hrabě Michal ze Žerotína, se nemalou měrou podílel na tomto díle. Věnoval 500 zlatých a na svůj náklad nechal nalámat 100 sáhů kamene na základy a zdivo kostela. Dalším velkým přispěvatelem byl místní mlynář Petružela, který daroval hlínu na cihly. Finančně přispěla také olomoucká konzistoř a farníci.

Stavba byla zahájena roku 1772, toto datum můžeme vidět i na základním kameni přímo nad hlavním vchodem. Stavbu kostela vedl stavitel František Tahlerr z Fulneku. Místní obyvatelé se na stavbě kostela velkou měrou podíleli a stalo se, že po dokončení kostela v roce 1778 ze sesbírané hotovosti zůstalo ještě 1000 zlatých. Tato částka byla uložena u hraběnky Žerotínové a bylo z ní postupně zakupováno vybavení kostela.

Svěcení kostela se mělo konat roku 1778 na svátek Nanebevzetí Panny Marie, které je kostel zasvěcen. V předvečer toho dne však Valašskou Bystřici a okolí zasáhly silné bouře, provázené přívalovými dešti s následnými lokálními záplavami. Voda z rozvodněného potoka zaplavila hřbitov a vnikla i do nově postaveného kostela. Původní cihlová a kamenná dlažba byla celá zanesena bahnem. Velká voda také strhla většinu mostů a lávek přes řeku Bečvu, takže se děkan z Valašského Meziříčí nemohl dostavit ke svěcení kostela v plánovaném termínu. Svěcení muselo být odloženo a kostel byl slavnostně vysvěcen až třetí říjnovou neděli 18. 10. 1778.

Na vlastního faráře si však Bystřičané ještě chvíli počkali. Z důvodu nedostatku kněží zůstal kostel po vysvěcení neobsazen. Roku 1779 zde bylo zřízeno tzv. lokální kaplanství, která stále spadala pod rožnovskou faru. Prvním kaplanem (expozitou) se stal roku 1779 Matouš Schäger. Ve farnosti působil 21 let a stal se prvním samostatným duchovním správcem, tzv. kurátem, neboť roku 1784 došlo k osamostatnění kaplanství ve Valašské Bystřici a jeho povýšení na kuracii. Samostatná farnost Valašská Bystřice byla zřízena až roku 1843 císařským výnosem. Prvním farářem byl P. Antonín Očka.

Seznam farářů a duchovních správců farnosti:

1779 – 1800 Matouš Schäger
1800 – 1806 František Chlupatý
1806 – 1808 František Sedlák
1808 – 1817 Karel Holluscha
1817 – 1821 Antonín Schindler
1821 – 1826 František Ořechovský
1826 – 1827 Ignác Rohovský, administrátor
1827 – 1835 Jakub Čamek
1835 – 1840 Kašpar Janek
1840 – 1846 Antonín Očka
1846 – 1862 Tomáš Hanák
1862 – 1873 Josef Machálek
1873 – 1878 František Rusňák
1878 – 1894 Jakub Jelínek
1894 – 1904 Jan Jandásek
1904 – 1909 Josef Harna
1909 – 1915 František Výlet
1915 – 1924 Augustin Navrátil
1925 – 1932 Josef Blažek
1932 – 1932 Jaroslav Štika, administrátor
1933 – 1942 Albert Forgač
1942 – 1970 Jindřich Deneš
1970 – 1980 Ladislav Šimek
1980 – 1981 Jaroslav Bíbr
1981 – 1990 Petr Šustáček
1990 – 1993 Antonín Štefek
1993 – 2000 Jaroslav Polách
2000 – _____ Jan Vláčil


Novější historii a více informací naleznete v článku podrobná historie valašskobystřické farnosti a kostela




Dle Pamětní knihy farnosti Velko-Bystřické (která se začala psáti roku 1899) a dalších podkladů zpracoval v únoru 2019 Jan Varmuža